12.10 - Roztoky u Jilemnice
Konec kariéry
hudba: Radomír Psota/ text: Radomír PsotaV dětství jsem dřel na piáno, naši to tak chtěli
Černobílý klapky byla noční můra má
Etudy a stupnice mi v uších stále zněly
Každej měl už holku, jenom já dvě piána
Zkoušel jsem i saxofon, že prej chlapům sluší
Zafungoval skvěle, ale jenom na muže
Dva akordy na kytaru, děvám srdce buší
Všichni zpívat jako Klus přece nemůžem
Nechápe moderní umění
Netančím, já nejsem furiant
Je to tak - on se nezmění
Nechci být potulný muzikant
Nebude pózovat v časáku
Talent můj byl omyl století
Odchází a kapelu má na háku
Aspoň předstírejte dojetí
Smířil jsem se s porážkou, už nebudu psát básně
Na kytaru neumím a nejsem idol žen
Ač hudební kariéra vypadala krásně
Na podiu končím, vrchol nebyl dosažen
Všechny svoje písně psal jsem asi jenom sobě
Nikdo se na moji fotku doma nedívá
Ti co slávu neunesli, dneska ležej v hrobě
Někdo jinej ať vám tenhle refren zazpívá