12.10 - Roztoky u Jilemnice

Konec kariéry 

hudba: Radomír Psota/ text: Radomír Psota

V dětství jsem dřel na piáno, naši to tak chtěli
Černobílý klapky byla noční můra má
Etudy a stupnice mi v uších stále zněly
Každej měl už holku, jenom já dvě piána

Zkoušel jsem i saxofon, že prej chlapům sluší
Zafungoval skvěle, ale jenom na muže
Dva akordy na kytaru, děvám srdce buší
Všichni zpívat jako Klus přece nemůžem



Nechápe moderní umění
Netančím, já nejsem furiant
Je to tak - on se nezmění
Nechci být potulný muzikant

Nebude pózovat v časáku
Talent můj byl omyl století
Odchází a kapelu má na háku
Aspoň předstírejte dojetí



Smířil jsem se s porážkou, už nebudu psát básně
Na kytaru neumím a nejsem idol žen
Ač hudební kariéra vypadala krásně
Na podiu končím, vrchol nebyl dosažen

Všechny svoje písně psal jsem asi jenom sobě
Nikdo se na moji fotku doma nedívá
Ti co slávu neunesli, dneska ležej v hrobě
Někdo jinej ať vám tenhle refren zazpívá